R.U.R.

The Project Gutenberg eBook of R.U.R., by Karel Čapek
This eBook is for the use of anyone anywhere at no cost and with
almost no restrictions
whatsoever. You may copy it, give it away or
re-use it under the terms of the Project
Gutenberg License included
with this eBook or online at www.gutenberg.net
Title: R.U.R.
Author: Karel Čapek
Release Date: August 2, 2004 [eBook #13083]
Language: Czech
Character set encoding: UTF-8
***START OF THE PROJECT GUTENBERG EBOOK R.U.R.***
Thanks to Curtis Weyant and Al Haines for creating plain text from HTML.
The
HTML came from an anonymous donor.
Karel Čapek
R.U.R.
(Rossum´s Universal Robots)
Kolektivní drama o vstupní
komedii a třech dějstvích
OSOBY
Harry Domin
centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů
Inž. Fabry
generální technický ředitel R.U.R.
Dr. Gall
přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R.
Dr. Hallemeier
přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů R.U.R
Konzul Busman
generální komerční ředitel R.U.R.
Stavitel Alquist
šéf staveb R.U.R.
Helena Gloryová
Nána
její chůva
Marius
Robot
Sulla
Robotka
Radius
Robot

Damon
Robot
1. Robot
2. Robot
3. Robot
4. Robot
Primus
Robot
Helena
Robotka
Robotský sluha
a četní Roboti
Domin
v předehře asi osmatřicetiletý, vysoký, oholený
Fabry
rovněž oholený, plavý, vážné a jemné tváře
Dr. Gall
drobný, živý, snědý, s černým knírem
Hallemeier
ohromný, hřmotný, se zrzavým anglickým knírem a zrzavým kartáčem
vlasů
Busman
tlustý, plešatý, krátkozraký žid
Alquist
starší než ostatní, nedbale oblečený, dlouhých, prošedivělých vlasů a vousů
Helena
velmi elegantní
Ve vlastní hře všichni o deset let starší.
Roboti v předehře oblečeni jako lidé. Jsou úsečná v pohybech i výslovnosti,
bezvýrazných tváří, upřeného pohledu. Ve vlastní hře mají plátěné blůzy v pasu stažené
řemenem a na prsou mosazné číslo.
Po předehře a druhém aktu přestávka.
P
ředehra
Ústřední kancelář továrny Rossum s Universal Robots. Vpravo vchod. Okny v průčelní
stěně pohled na nekonečné řady továrních budov. Vlevo další ředitelské místnosti.
Domin
(sedí u velikého amerického psacího stolu v otáčecím křesle. Na stole žárovka,
telefon, těžítka, pořadač dopisů, atd., na stěně vlevo veliké mapy s lodními a železničními

liniemi, veliký kalendář, hodiny, jež ukazují něco málo před polednem; na stěně vpravo
tištěné plakáty: "Nejlacinější práce: Rossumovi Roboti" "Tropičtí Roboti, nový vynález.
Kus 150 d." "Každý si kup svého Robota!" "Chcete zlevnit svoje výrobky? Objednejte si
Rossumovy Roboty." Dále jiné mapy, dopravní lodní řád, tabulka s telegrafickými
záznamy kursů atd. V kontrastu k této výzdobě stěn je na zemi nádherný turecký koberec,
vpravo kulatý stůl, pohovka, kožená klubovní křesla a knihovna, v níž místo knih stojí
láhve s vínem a kořalkami. Vlevo pokladna. Vedle Dominova stolu psací stroj, na němž
píše dívka Sulla.)
Domin
(diktuje) "- že neručíme za zboží poškozené dopravou. Upozornili jsme vašeho
kapitána hned při nakládání, že loď je nezpůsobilá k dopravě Robotů, takže zkáza
nákladu nepadá na náš účet. Znamenáme se - za Rossum s Universal Robots -" Hotovo?
Sulla
Ano.
Domin
Nový list. Friedrichswerke, Hamburk. - Datum. - "Potvrzujeme objednávku
patnáct tisíc Robotů -" (zazvoní domácí telefon. Domin jej zvedne a mluví do něho) Haló
- Zde centrální - ano. - Zajisté. Ale ano, jako vždycky. - Ovšem, kabelujte jim. - Dobrá -
(zavěsí telefon) Kde jsem přestal?
Sulla
Potvrzujeme objednávku na patnáct tisíc R.
Domin
(zamyšleně) Patnáct tisíc R. Patnáct tisíc R.
Marius
(vstoupí) Pane řediteli, nějaká dáma prosí -
Domin
Kdo?
Marius

Nevím. Podává vizitku.
Domin
(čte) Prezident Glory. - Že prosím.
Marius
(otevře dveře) Račte, paní.
(vejde Helena Gloryová. Marius odejde)
Domin
(vstane) Račte.
Helena
Pan centrální ředitel Domin?
Domin
Prosím.
Helena
Jdi k vám -
Domin
- s lístkem prezidenta Gloryho. To stačí.
Helena
Prezident Glory je můj otec. Jsem Helena Gloryová.

Domin
Slečno Gloryová, je pro nás neobyčejnou ctí, že - že -
Helena
- že vám nemůžeme ukázat dveře.
Domin
- že smíme pozdravit dceru velkého prezidenta. Prosím, posaďte se. Sullo,
můžete odejít. (Sulla odejde)
Domin
(usedne) Čím mohu posloužit, slečno Gloryová?
Helena
Já jsem přijela -
Domin
- podívat se na naši tovární výrobu lidí. Jako všechny návštěvy. Prosím, beze
všeho.
Helena
Myslela jsem, že je zakázáno -
Domin
- vstoupit do továrny, ovšem. Jenže každý sem přijde s něčí vizitkou, slečno
Gloryová.
Helena
A vy ukážete každému ... ?
Domin
Jen něco. Výroba umělých lidí, slečno, je tovární tajemství.
Helena
Proč mne nenecháte domluvit?
Domin
Prosím za prominutí. Chtěla jste snad říci něco jiného?
Helena
Chtěla jsem se jen zeptat -
Domin
- zda bych vám zcela výjimečně neukázal naši továrnu. Ale zajisté, slečno
Gloryová.
Helena
Jak víte, že jsem se na to chtěla ptát?
Domin

Všichni se ptají stejně. Vstane. Ze zvláštní úcty, slečno, vám ukážeme víc než
jiným a - jedním slovem -
Helena
Děkuji vám.
Domin
Zavážete-li se, že nikomu neprozradíte ani to nejmenší -
Helena
(vstane a podává mu ruku) Mé čestné slovo.
Domin
Děkuji. Nechtěla byste snad sejmout závoj?
Helena
Ach ovšem, vy chcete vidět - Promiňte.

Domin
Prosím?
Helena
Kdybyste mi pustil ruku.
Domin
(pustí) Prosím za prominutí.
Helena
(snímá závoj) Chcete vidět, nejsem-li vyzvědač. Jak jste opatrní.
Domin
(pozoruje ji nadšeně) Hm - ovšem - my - tak jest.
Helena
Vy mi nedůvěřujete?
Domin
Neobyčejně, slečno hele - pardon, slečno Gloryová. Vskutku neobyčejně
potěšen - Měla jste dobrou plavbu?
Helena
Ano. Proč -
Domin
Protože - míním totiž - že jste ještě velmi mladá.
Helena
Půjdeme hned do továrny?
Domin
Ano. Myslím dvaadvacet, ne?
Helena
Dvaadvacet